Připravili jsme pro vás komplexní shrnutí nejdůležitějších změn, které se v současné době připravují v českém pracovním právu a právu sociálního zabezpečení.  Významné změny se dotknou zákoníku práce, regulace agenturní práce, ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele a ochrany oznamovatelů.

Změna zákoníku práce [1]

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a směrnicí 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách dojde v roce 2023 k zásadním změnám zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, některé pravděpodobně nad rámec směrnic.

• Novela zkracuje lhůtu pro povinnost písemně informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, pokud je pracovní smlouva neobsahuje, do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Nově se zavádí povinnost informovat o délce a podmínkách zkušební doby, výpovědních lhůtách a postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru.
• Druhá významná změna se týká úpravy dohod konaných mimo pracovní poměr, tj. dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Hlavním cílem nové úpravy je zajistit lepší sociální ochranu zaměstnanců v těchto dohodách, neboť jejich využívání je stále častější a často jsou pro zaměstnance jediným zdrojem příjmů. Zaměstnanci pracující na dohody tak budou mít nově nárok na placenou dovolenou, příplatek za práci přesčas a zároveň bude zaměstnavatel povinen stanovit rozvrh práce alespoň 3 dny předem. Zaměstnanci pracující na dohody budou mít přímo nárok na přestávky na jídlo a odpočinek jako běžný zaměstnanec, příplatky za noční práci a pracovní pohotovost. Nově se na ně budou vztahovat také všechna ustanovení o překážkách v práci. Zaměstnavatel bude muset na žádost zaměstnance výpověď odůvodnit.
• Nárok na placené volno vzniká poté, co zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby a pracovní poměr trvá nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dnů. Týdenní pracovní doba je stanovena na 20 hodin týdně. Měla by být zavedena evidence dohod, aby se zabránilo řetězení. Související změnou je, že po určité době práce by měla být zaměstnanci poskytnuta možnost vstoupit do hlavního pracovního poměru.
• O práci na dálku (home office) budou moci požádat zaměstnanci pečující o dítě mladší 9 let, zaměstnanci, kteří sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštních předpisů považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, a těhotné zaměstnankyně. Zamítnutí takové žádosti bude muset zaměstnavatel písemně odůvodnit. V souvislosti s prací z domova budou hrazeny náklady na práci z domova v minimální paušální výši 2,80 Kč za hodinu. Tyto náklady se týkají pouze energií, vody a odpadu. Ostatní náklady jsou hrazeny v plné výši. Zaměstnavatelé mohou samozřejmě využít i možnosti hradit skutečné náklady na energie, vodu a odpad v plné výši, ale s ohledem na zjednodušení procesu lze očekávat, že paušál bude uplatňován častěji. Novela rovněž předpokládá zavedení tzv. dohody o práci na dálku, která musí mít písemnou formu.
• Novela zároveň usnadňuje digitální doručování smluv a dalších dokumentů. Pracovní smlouvu, stejně jako dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, bude možné uzavřít elektronicky, tj. e-mailem nebo datovou schránkou. Elektronicky bude možné se souhlasem zaměstnance doručovat i veškeré písemnosti. V takovém případě bude platit fikce elektronického doručení patnáctým dnem po podání, pokud zaměstnanec nepotvrdí přijetí dříve.
• Jednou z posledních významných změn je povinnost podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dní předem a uvést plánovanou délku. Tato povinnost se vztahuje nejen na zaměstnance-muže, ale i na zaměstnankyně, které přecházejí z mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou.

Novela byla již finálně schválena a dne 19. září 2023 vyšla ve Sbírce zákonů. Účinnost většiny změn nastává od 1. října 2023 a u některých je odložena na 1. ledna 2024. Upozorňujeme, že novela prošla v rámci legislativního procesu dílčími úpravami a o proti výše uvedenému obsahuje i několik dalších změn. 

Regulace agentur práce [2]

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR předložilo k připomínkování novelu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Ta přináší především změny v oblasti agenturního zaměstnávání a změny v definici nelegální práce, které mají usnadnit vymahatelnost jejího zákazu. Připomínkové řízení novely bylo ukončeno a novela by měla být předána k projednání vládou.

Díky této novele by se zaměstnancům agentur práce mělo dostat stejné ochrany, jaká je zaměstnancům poskytována v případě platební neschopnosti zaměstnavatele podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon o ochraně zaměstnanců). V současné době je ochrana poskytovaná zaměstnancům agentur práce v případě úpadku agentury práce nesrovnatelně nižší než ochrana poskytovaná podle zákona o ochraně zaměstnanců. Zaměstnanci chráněnému podle zákona o ochraně zaměstnanců bude nevyplacená mzda vyplacena dříve, protože výplata pojistného agenturnímu zaměstnanci je podmíněna prohlášením úpadku agentury práce. Podle zákona o ochraně zaměstnanců postačí zahájení insolvenčního řízení nebo vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Agenturní zaměstnanec tedy zpravidla obdrží pojistné plnění s několikaměsíčním zpožděním z důvodu odlišné právní úpravy.

Zároveň je rozdíl mezi tím, že pojistné je vypláceno jako čistá platba, zatímco výplata mzdových nároků podléhá srážkám a odvodům podobně jako mzda. Novela rovněž řeší problém nevhodnosti pojistného principu, neboť výše pojistného plnění závisí na počtu dočasně přidělených zaměstnanců.

Novela proto ruší ustanovení § 58a zákona o zaměstnanosti, které stanoví povinnost agentur práce sjednávat pojištění. Současně má novela za cíl zrušit ustanovení § 2 odst. 5 zákona o zaměstnanosti, které vylučovalo použití tohoto zákona na zaměstnance agentur práce, a tím je zrovnoprávnit. Touto legislativní změnou se tedy úprava mzdových nároků zaměstnanců a agenturních zaměstnanců podřídí zákonu o ochraně zaměstnanců.

V souvislosti s další regulací agenturního zaměstnávání by mělo dojít také ke zvýšení povinné peněžní kauce pro držitele povolení ke zprostředkování práce. Měla by se zvýšit ze současných 500 000 Kč na 1 000 000 Kč.

Další významnou změnou je nová definice nelegální práce, které reaguje na ustálenou judikaturu soudů, která bez jakéhokoli právního základu vyžaduje, aby orgány inspekce práce prokazovaly soustavnost práce označené za nelegální. Cílem novely je tedy upřesnit znaky činnosti označené jako nelegální práce.

Za nelegální práci je tak třeba považovat práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a vykonávanou zaměstnancem osobně pro zaměstnavatele, přičemž je vykonávána mimo pracovněprávní vztah; pro závěr, zda se jedná o nelegální práci, je rozhodující pouze naplnění těchto znaků, přičemž délka výkonu práce není rozhodná. To neplatí pro výkon práce naplňující znaky uvedené ve větě první, jejíž výkon mimo pracovněprávní vztah umožňují zvláštní právní předpisy.

Je tedy vyloučena soustavnost práce, což zlepšuje vymahatelnost zákazu nelegální práce.

Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele [3]

Ministerstvo práce a sociálních věcí v loňském roce předložilo návrh novely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který zpřísňuje podmínky pro podávání a vyřizování žádostí o uspokojení mzdových nároků zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal do platební neschopnosti. Návrh se vztahuje i na uspokojování mzdových nároků zaměstnanců mezinárodních zaměstnavatelů, pokud se tito stanou insolventními v jiném členském státě EU. Nově se také celý zákon bude vztahovat i na zaměstnance agentur práce, kteří byli doposud z působnosti zákona vyloučeni. Pro tyto zaměstnance novela posiluje právní jistotu, že lhůta rozhodná pro uplatnění mzdových nároků je na základě oznámení o zahájení řízení v příslušné zemi obdobná rozhodnutí soudů v tuzemsku. V obou případech se od tohoto data odvíjí lhůta pro uplatnění mzdových nároků u Úřadu práce ČR, která činí 5 měsíců a 15 dnů. Novela rovněž upravuje základní definice důležité pro aplikaci zákona, jako je zaměstnanec, na kterého se předpis vztahuje, mzdové nároky a insolventní zaměstnavatel.

Dále se upřesňují podmínky pro srážky nebo úhradu vyplacených mzdových nároků, pokud je náhrada již získána od úřadu práce. V případě platební neschopnosti zaměstnavatele ztrácí podle zákona nárok na mzdu zaměstnanec, který byl členem statutárního orgánu zaměstnavatele nebo měl rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele a současně měl u zaměstnavatele alespoň 25 % majetkovou účast.

Tato novela byla již schválena Poslaneckou sněmovnou a v průběhu dubna 2023 bude projednána v Senátu.

Ochrana oznamovatelů [4]

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů, je v současné době v Poslanecké sněmovně. Cílem navrhovaného zákona je poskytnout ochranu širokému okruhu osob, které vykonávají svou práci v soukromém i veřejném sektoru, pokud oznámí protiprávní jednání, o němž se dozvěděly v souvislosti se svým povoláním. Cílem navrhovaných opatření je nejen ochrana oznamovatelů, ale také prevence protiprávního jednání obecně.

V pracovněprávní oblasti je nejdůležitější změnou povinnost zaměstnavatele s 50 a více zaměstnanci (nejde-li o povinnou osobu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a zaměstnavatele, který splňuje některou z dalších specifických podmínek týkajících se jeho činnosti podle návrhu (např. je vázaným zástupcem oprávněným zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na bydlení nebo pojišťovnou či zajišťovnou apod.), zřídit vnitřní ohlašovací systém.

Oznámení prostřednictvím vnitřního ohlašovacího systému bude možné pouze pro vlastní zaměstnance/pracovníky a dobrovolníky nebo stážisty. Oznámení lze učinit ústně nebo písemně a se souhlasem oznamovatele i prostřednictvím zvukového záznamu. V původním návrhu se počítalo s možností anonymního oznámení, od toho však bylo upuštěno a oznamovatele bude nutné identifikovat alespoň jménem, příjmením a datem narození, případně jinými osobními údaji, z nichž lze odvodit jeho totožnost.

Po podání oznámení je příslušná osoba povinna posoudit oprávněnost oznámení a písemně informovat oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne obdržení oznámení. Tuto lhůtu lze ze závažných důvodů o 30 dnů prodloužit.

Návrh obsahuje nové vymezení oznámení, resp. rozsahu podaných oznámení, která podléhají ochraně. Oznámení bude obsahovat informace o možném protiprávním jednání, které se stalo nebo má stát ve vztahu k osobě, pro kterou oznamovatel, byť i nepřímo, vykonával nebo vykonává pracovní nebo jinou obdobnou činnost, nebo ve vztahu k osobě, s níž byl nebo je oznamovatel v kontaktu v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné obdobné činnosti, a které má znaky trestného činu, porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie ve vyjmenovaných oblastech (tj. daně, finanční služby, hospodářské potíže atd.). Původní návrh počítal i s oznámením přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty nejméně 200 000 Kč, tento návrh však nebyl vládou schválen.

Návrh je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně a jeho přijetí se očekává v průběhu letošního roku.

[1] Návrh novely
[2] Návrh novely
[3] Návrh novely
[4] Návrh zákona