Připravili jsme pro vás komplexní přehled novinek v českém pracovním právu a právu sociálního zabezpečení. Pro větší přehlednost jsme náš souhrn rozdělili na část věnovanou pravidelným změnám, které přinesl nový rok a v druhé části je přehled důležitých legislativních změn za poslední období, které by vám rozhodně neměly uniknout.
Pravidelné změny
Zvýšení minimální mzdy [1]
S účinností od 1. ledna 2023 byla minimální mzda v České republice zvýšena na 17 300 Kč měsíčně nebo 103,80 Kč za hodinu. S ohledem na zvýšení minimální mzdy byla zvýšena i minimální zaručená mzda.
Zvýšení minimální mzdy má také několik souvisejících dopadů v oblasti daně z příjmu a několika dávek sociálního zabezpečení.
Cestovní náhrady
S účinností od 1. ledna 2023 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 401/2022 Sb.[2] vyhláška upravující sazby zahraničního stravného pro rok 2023. Sazby zahraničního stravného pro rok 2023 byly zvýšeny např. pro Polsko na 45 EUR nebo pro Švédsko a Dánsko na 60 EUR. Celkem byly změny provedeny u 25 zemí.
Vnitrostátní cestovní náhrady byly ovlivněny vyhláškou č. 467/2022 Sb.[3] , která zvýšila sazbu náhrady za použití soukromého vozidla na 5,20 Kč za 1 km jízdy. Výše tuzemského stravného pak činí od 1. ledna 2023:
- 129 až 153 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin,
- 196 až 236 Kč, pokud služební cesta trvá 12 až 18 hodin,
- 307 až 367 Kč, pokud pracovní cesta trvá 18 hodin nebo déle.
Ceny pohonných hmot pro účely výpočtu náhrady za spotřebované pohonné hmoty od 1. ledna 2023 jsou:
- 41,20 Kč/l BA 95,
- 45,20 Kč/l BA 98,
- 44,10 Kč /l NM,
- 6 Kč/kwh elektřiny.
Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění [4]
Tyto hodnoty redukčních hranic pro rok 2023 jsou:
- 1 345 Kč,
- 2 017 Kč,
- 4 033 Kč․
Tyto redukční hranice jsou důležité pro výpočet výše několika dávek sociálního zabezpečení, včetně nemocenské, mateřské a rychlosti čerpání rodičovského příspěvku.
Zvýšení částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění [5]
Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě zákonné regulace stanovilo limit výše částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění od 1. ledna 2023 na 4 000 Kč.
Nejvýznamnější změny v poslední době
Sleva na sociálním pojištění pro zaměstnance na částečný úvazek [6]
S účinností od 1. února 2023 má zaměstnavatel podle zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, možnost uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který:
- je starší 55 let,
- pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem nebo které je v pěstounské či obdobné péči,
- pečuje o blízkou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby,
- se zároveň studiem připravuje na budoucí povolání,
- v posledních 12 kalendářních měsících před kalendářním měsícem, za který je požadováno snížení pojistného, nastoupil na rekvalifikaci jako uchazeč o zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti,
- je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, nebo
- je mladší 21 let.
Podmínkou je, že výše uvedené osoby mají pracovní smlouvu s kratší pracovní nebo služební dobou, než je stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, a to minimálně 8 a maximálně 30 hodin týdně (s výjimkou zaměstnanců mladších 21 let). Výše slevy činí 5 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které se sleva vztahuje. Sleva musí být předem oznámena a uplatněna na předepsaném tiskopise a lze ji uplatnit pouze do data splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží.
Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání [7]
Toto nařízení o úpravě náhrady zvýšilo náhradu za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti nebo invaliditě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání s účinností od 1. ledna 2023. Došlo ke zvýšení o 5,1 % jak u poškozených zaměstnanců, tak u pozůstalých, pokud byl zemřelý zaměstnancem. Úprava se týká náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých, které se staly splatnými do 31. prosince 2022.
Změna hygienických limitů na pracovišti [8]
Nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, reviduje minimální požadavky na teplotu na pracovišti s ohledem na válečný stav na Ukrajině, kvůli kterému byly omezeny/přerušeny dodávky zemního plynu. Vzhledem k nejistotě, zda nedojde k prohloubení energetické krize, stanovuje nařízení minimální teplotu pro neklimatizovaná pracoviště pro třídy práce I a IIa a snižuje minimální teplotu pro všechny typy klimatizovaných pracovišť, kde se k vytápění používá klimatizace. Pro třídu práce I a tepelný odpor oděvu 1,0 clo se minimální teplota snižuje z 22 °C na 18 °C. Pro třídu práce II a tepelný odpor oděvu 1,0 se minimální teplota snižuje z 20 °C na 16 °C. Současně se snížila teplota v šatnách. Teplota v šatnách se snížila z 20 °C na 18 °C, v umývárnách z 22 °C na 19 °C, ve sprchách z 25 °C na 19 °C a na toaletách z 18 °C na 15 °C.
Vyhláškou č. 304/2022 Sb., kterou se mění nařízení vlády č. 6/2003 Sb., se mění stanovené hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí místností některých staveb. Množství vzduchu, které má být odvedeno (odvětráno) za hodinu, je 30 m3 na umyvadlo, 35-110 m3 na sprchu a 50 m3 na záchod, pokud se jedná o mísu, a 25 m3, pokud se jedná o pisoár.
Tyto změny jsou účinné od 12. října 2022.
Nařízení vlády o změnách nařízení v oblasti pracovní migrace [9]
Nařízení vlády účinné od 1. listopadu 2022 přináší změny v oblasti pracovní migrace. Nařízení zmocňuje vládu ke stanovení kvót pro ekonomickou migraci z tzv. třetích zemí. Vláda tak stanoví maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v období 1 roku v územním obvodu příslušného zastupitelského úřadu.
Ochrana otcovské dovolené [10]
Zákonem č. 358/2022 Sb. se mění zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákon o státní sociální podpoře, zákon o nemocenském pojištění a další předpisy z oblasti práce a sociálního zabezpečení.
Tato novela přináší mimo jiné změny v oblasti zákoníku práce a zákona o nemocenském pojištění. S účinností od 1. prosince se výrazně rozšiřují nároky související s otcovskou poporodní péčí. Otcové, kteří do 1. prosince 2022 pobírali dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění, mají v souvislosti s těmito dávkami nárok na rodičovskou dovolenou. Nárok však mají pouze v případě, že se dítě narodilo živé. Nyní mají nárok na otcovskou dovolenou po dobu, po kterou pobírali dávku podle zákona o nemocenském pojištění, a to i v případě, že se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo během šestinedělí.
Zároveň otcovská dovolená získala stejnou ochranu před okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele jako v případě mateřské dovolené. Neposkytnutí otcovské dovolené bude rovněž sankcionováno Inspekcí práce stejným způsobem jako neposkytnutí mateřské dovolené, tj. pokutou až do výše 500 000 Kč.
Novela nově přidává karanténu jako důvod pro zákaz výpovědi podle zákoníku práce. Nařízení karantény nyní vede k přerušení dovolené i nemocenské. Účinnost tohoto ustanovení je od 1. prosince 2022.
Novela rovněž zavádí zvýšení příspěvku na mobilitu, zvýšení příspěvku na zvláštní pomůcku a některé další drobné změny týkající se pohřebného, vojáků z povolání atd.
Zrušení pravidelných lékařských prohlídek [11]
V druhé polovině prosince představilo Ministerstvo zdravotnictví novelu vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která s účinností od 1. ledna 2023 ponechává periodické pracovnělékařské prohlídky pro neriziková povolání na dobrovolnosti. Zaměstnavatelé tak již nebudou povinni tyto prohlídky zajišťovat, pokud se jedná o povolání, které není rizikové. Zajišťování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek zůstává povinné pouze u povolání, která jsou zařazena podle zákona č. 258/200 Sb. o ochraně veřejného zdraví do kategorie rizikových, spadají do rizikových faktorů práce nebo zahrnují rizikové faktory, které vylučují nebo omezují schopnost vykonávat práci. Vyhláška se nijak nedotýká vstupních pracovnělékařských prohlídek, ale Ministerstvo zdravotnictví předpokládá novelizaci zákona, který je definuje, aby bylo dosaženo srovnatelného výsledku s vyhláškou. Cílem je usnadnit lékařům práci a ušetřit zaměstnavatelům peníze a papírování.
Změny v seznamu nemocí z povolání a zvýšení náhrady za bolest [12]
S účinností od 1. ledna 2023 nařízení vlády rozšiřuje seznam nemocí z povolání o chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním v důsledku těžké fyzické práce, spojená s dočasnou pracovní neschopností z důvodu této diagnózy v celkové délce nejméně 12 měsíců v posledních 3 letech. Tato onemocnění vznikají v důsledku těžké fyzické práce a struktury, které jsou dlouhodobě přetěžovány, vedou ke vzniku těchto onemocnění.
V souvislosti s tím se vláda rozhodla zvýšit odškodnění za pracovní úrazy. Bodové ohodnocení za bolest a ztížení společenského uplatnění bylo zvýšeno z 250 Kč na 393 Kč; zároveň bude hodnota bodu variabilní a bude stanovena ve výši 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, v němž vznikla povinnost hodnotit bolestné a ztížení společenského uplatnění.
[1] Vládní nařízení č. 465/2022 Sb.
[2] Vyhláška č. 401/2022 Sb.
[3] Vyhláška č. 467/2022 Sb.
[4] Sdělení č. 319/2022 Sb.
[5] Sdělení č. 320/2022 Sb.
[6] Zákon č. 216/2022 Sb.
[7] Nařízení vlády č. 413/2022 Sb.
[8] Nařízení vlády č. 303/2022 Sb.; vyhláška č. 304/2022 Sb.
[9] Nařízení vlády č. 321/2022 Sb.
[10] Zákon č. 358/2022 Sb.
[11] Vyhláška č. 452/2022 Sb.
[12] Nařízení vlády č. 506/2021 Sb.; nařízení vlády č. 413/2022 Sb.
