Dne 1. června 2023 Evropský parlament vydal dokument, ve kterém se vyjadřuje k připravované směrnici Directive on corporate sustainability due diligence (CSDDD). CSDDD vyžaduje, aby příslušné společnosti prováděly náležitou péči a převzaly odpovědnost za porušování lidských práv a poškozování životního prostředí v rámci svých globálních řetězců. V následujícím článku budou shrnuty nejdůležitější body týkající se postoje Evropského parlamentu k CSDDD a dopadu této nové směrnice.

Jedná se o další evropskou legislativu z oblasti ESG (environmental, social, governance), což je fenomén posledních let, který vede firmy k větší „udržitelnosti“ a odpovědnosti za stav společnosti a životního prostředí. Cílem směrnice CSDDD je podpořit udržitelné a odpovědné chování podniků. Stručně řečeno, CSDDD bude vyžadovat, aby velké společnosti prováděly hloubkovou kontrolu svých vlastních činností a činností svých dodavatelů a aby identifikovaly a předcházely, ukončily nebo zmírnily jakékoli skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady svých činností na lidská práva a životní prostředí.

Evropský parlament zaujal následující postoj:

• Rozsah směrnice se původně měl dotýkat společností s více než 500 zaměstnanci a obratem nad 150 mil. EUR za fiskální rok. Evropský parlament daný limit upravil a směrnice se tak bude týkat již společností s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 40 mil. EUR v EU resp. 150 mil. EUR celosvětově
• Na základě postoje Evropského parlamentu budou mít společnosti v působnosti směrnice povinnost v zásadě přijmout plán přechodu, jehož cílem je omezit globální oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou o klimatu. Velké společnosti zaměstnávající více než 1000 zaměstnanců by měly mít zavedenou politiku odměňování, která zajistí, aby pohyblivá složka odměn ředitelů byla vázána na dosažení cílů plánu.
• Změnil se i sektorový rozsah směrnice, která se neměla povinně dotýkat finančního sektoru. Nyní je zde pro jednotlivé členské státy ponechána možnost tento finanční sektor zahrnout. Celkově se také rozšířil rozsah směrnice i na IT sektor, včetně cloudů, hardware a software výrobců či provozovatelů sociálních sítí.
• Po schválení se také změnil koncept tzn. value chain, pod který nově spadají např. i doprava, nakládání s odpadem, prodej a distribuce produktů či služeb, a to po celou dobu procesu. Jedná se tedy i o část, kdy by měl např. výrobce být schopen doložit a dohledat, jak byly recyklované části v jeho produktech získány.
• CSDDD nově také zahrnuje systém veřejnoprávního dohledu a vymáhání (ve zkratce jde o to, aby členské státy jmenovaly orgán dohledu a udělily mu pravomoci ke kontrole splnění povinností a udělení sankcí). Kromě toho CSDDD umožňuje soukromoprávní vymáhání. CSDDD zavádí pro společnosti povinnost vyvinout maximální úsilí, které mohou vést k občanskoprávní odpovědnosti společnosti a jejích dceřiných společností v případě porušení některé z těchto povinností, a předepisuje, že vnitrostátní právní předpisy musí stanovit občanskoprávní odpovědnost za škody způsobené porušením CSDDD.
• Směrnice CSDDD tak po postoji Evropského pralamentu poskytuje (další) občanskoprávní nástroj k vyvození odpovědnosti a odpovědnosti společností za zhoršování životního prostředí a porušování lidských práv, a to jak v Evropské unii, tak mimo ni.

Další kola vyjednávání mezi Komisí, Parlamentem a Radou se očekávají v následujících měsících, kdy se očekává, že by směrnice měla být přijata do konce roku 2024. Poté budou mít členské státy EU dva roky na transpozici CSDDD do vnitrostátního práva.