Podle zjištění zveřejněných v roce 2023 činí podíl energie vyrobených solárními a větrnými elektrárnami v České republice 3,7 % trhu. Evropský průměr se pohybuje kolem 22 %.¹ Česká republika však vzhledem k nedostatečné státní podpoře výroby solární a větrné energie prostřednictvím větších elektráren zaostává i v růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené v solárních a větrných elektrárnách v České republice údajně zvýšil o 13,6 %, zatímco v celé EU činil nárůst téměř 88 %. Hlavními výrobci elektřiny v České republice jsou stále uhelné a jaderné elektrárny.

Kromě nedostatečné podpory výroby spočívá problém také ve zdlouhavém a komplikovaném povolovacím řízení pro výstavbu elektráren. Investoři často čekají na konečné povolení deset i více let.

Česká vláda si je tohoto problému plně vědoma, a proto počátkem loňského roku přijala několik opatření, která mají zjednodušit výstavbu solárních a větrných elektráren. Tato opatření vláda postupně implementuje do českého právního řádu, přičemž první z nich nabyla účinnosti již na začátku letošního roku.

Zvýšení limitu pro solární elektrárny instalovaných bez povolení

Prvním opatřením, které by mělo usnadnit život malým výrobcům elektřiny, je zvýšení limitu pro fotovoltaické elektrárny, které nemusí žádat o složitou licenci na výrobu elektřiny a stavební povolení. Z původních 10 kW instalovaného výkonu se nyní povinnost získat všechna potřebná povolení vztahuje na elektrárny s výkonem nad 50 kW. Je zřejmé, že toto opatření neuspokojí větší výrobce solární elektřiny, ale určitě rozšíří okruh “samovýrobců”, zejména domácností a firem, které chtějí přejít k energetické soběstačnosti.

Bohužel se tím neodstranil problém, který také brání plynulému rozvoji malých elektráren, totiž odmítání připojit k síti takové samovýrobce, kteří by chtěli své přebytky elektřiny prodávat.

Naopak častější a přesnější zveřejňování údajů o kapacitě přenosové a distribuční sítě by pomohlo lépe určit, zda je odmítnutí distributora způsobeno skutečnými technickými problémy nebo pouze jeho vlastním ekonomickým zájmem.

Konec obecních referend

Mnohem větší význam pro trh s obnovitelnou energií má však jiné opatření, které vstoupilo v platnost na začátku roku 2023. Jedná se o zařazení staveb větrných a solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více mezi stavby zařazené mezi stavby veřejné technické infrastruktury. Tato změna zjednodušila povolování staveb, neboť investoři již nemusí žádat o změnu územního plánu obce, jestliže hodlají elektrárnu postavit mimo hranice zastavěného území obce.

Změna územního plánu obce, která často zahrnuje i území mimo zastavěné území měst a dotýká se jich, obvykle sloužila obcím jako záminka k vypsání referenda; ovšem občané dotčené obce se obvykle postavili proti výstavbě větrné nebo solární elektrárny.

I přes tyto pozitivní změny zůstaly v povolovacím procesu zachovány další procesy, zejména u větších elektráren v procesu EIA, kdy se veřejnost a obce mohou k záměru výstavby elektrárny vyjádřit v těchto dalších řízeních.

Přestože byla odstraněna jedna zdlouhavá a komplikovaná fáze povolovacího procesu, příprava projektu a výstavba obnovitelných zdrojů energie jsou stále časově náročné a nákladné.

Na druhou stranu se tím otevírá větší prostor pro výstavbu větších fotovoltaických jednotek, například na polích nebo v sadech mimo zastavěná území obcí. Zvýšený zájem investorů lze očekávat o agro-fotovoltaiku, kdy elektrárna umístěná na lehké konstrukci na poli přispívá k růstu plodin také tím, že poskytuje stín nebo snižuje odpařování vody z půdy.

Komunitní sdílení obnovitelné energie

Koncem minulého roku prošel Poslaneckou sněmovnou a Senátem návrh novely energetického zákona – Lex OZE II, který by měl konečně umožnit komunitní sdílení energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a který  nabyl účinnosti 1. ledna 2024.

Novela zavádí nové subjekty označované jako energetická společenství.

V zásadě jde o to, že toto společenství, které bude právnickou osobou založenou na dobrovolné a otevřené účasti, může sdružovat fyzické osoby, malé a střední podniky, obce nebo jiné samosprávné veřejné subjekty a jimi zřízené subjekty za účelem výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího sdílení mezi členy.

Sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů bude možné od 1. července 2024 prostřednictvím veřejné distribuční sítě a bude ho zajišťovat a koordinovat Elektroenergetické datové centrum. 

Nyní návrh zákona stanoví, že sdílení v rámci jednoho energetického společenství bude omezeno na maximálně 1000 odběrných míst a na území maximálně tří obcí s rozšířenou působností, tj. v úvahu přicházejí pouze obce, jejichž úřady mohou vykonávat i státní správu v přenesené působnosti. Tato omezení jsou však navrhována pouze na tři roky; v polovině roku 2026 musí přestat platit a sdílení elektřiny pak musí být možné bez omezení.

Dalším omezením je, že žádné odběrné místo ani výrobna nesmí být zapojeny do více než jedné skupiny pro sdílení.

Je to jistě krok správným směrem a průlom oproti současné situaci. Systém navíc přináší ekonomické výhody těm, kteří se do něj zapojí hned od počátku. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu k účasti v Národním programu životního prostředí. Ten je zaměřen na podporu zakládání energetických komunit, které jsou předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky. Příjem projektů byl zahájen 1. prosince 2023, přičemž ve dvoukolovém procesu bude vybráno minimálně 40 projektů, které budou podpořeny. Celková alokace výzvy je 98 milionů korun, každá dotace může dosáhnout až 3 milionů korun.

Je to jistě krok správným směrem a průlom v současné situaci. Doposud v České republice neexistovala žádná pravidla pro rozvoj komunitní energetiky. I v tomto ohledu Česká republika výrazně zaostávala za evropským průměrem, nicméně to se teď má změnit.

Technologie se vyvíjí

Zásadní změnou však neprochází jen legislativa. Současné technologie zefektivňují výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů energie.

V poslední době se na trhu se solárními panely pomalu objevují nové systémy známé jako tzv. solární trackery, jejichž cílem je otáčet solární panely během dne z východu na západ a sledovat tak pohyb slunce.

Dosud platilo, že všechny elektrárny orientované na jih vyráběly v době výrobní špičky nejvíce energie. To přirozeně vede k přebytkům a investor musí dodávat do sítě elektřinu za zápornou cenu. S rozvojem solárních elektráren a jejich podporou se tento problém umocňuje. Automatické natáčecí systémy tak pomáhají lépe rozložit množství vyrobené elektřiny v průběhu dne.

¹ Výroba  elektřiny z OZE v Česku  zaostává – Týdeník Euro (tydenikeuro.cz)